Svatební fotografie

Svatební fotografie je fotografický žánr, který zahrnuje fotografování svatby. Zahrnuje fotografie manželů před uzavřením manželství (posvatební oznámení, slavnostní portrét nebo na děkovací kartičky), stejně jako pokrytí svatebního obřadu a nebo svatební hostiny (v některých zemích označované jako svatební snídaně). Je hlavním komerčním trendem, který se týká mnoha fotografických studií nebo nezávislých fotografů.
Svatební fotografie spadá do několika kategorií současně – dokumentární, portrétní a rodinné fotografie. V zásadě jde o reportáž ze svatebního dne, či pouze obřadu, ale velkou částí fotografování svatby je fotografie aranžovaná. Ukázky svatební fotografie si můžete prohlédnout také na našem portálu.

 

Historie svatební fotografie

Jedna z prvních zaznamenaných svatebních fotografií je fotografie ze svatbykrálovny Viktorie s princem Albertem ze dne 10. února 1840. Podobně jak se vyvíjela technologie fotografie samotné, vyvíjela se s ní i svatební fotografie - od vynálezu fotografického umění v roce 1826 Josephem Nicéphorem Niépcem. Jedna z prvních zaznamenaných byla svatba královny Viktorie s princem Albertem v roce 1840. Nicméně v počátcích fotografie si většina párů z finančních prostředků vlastního fotografa najmout nemohla, což trvalo přibližně až do druhé poloviny 19. století. V pozdních šedesátých letech se nechávaly páry fotografovat ve fotoateliérech, někdy dokonce fotograf přišel i na místo konání svatby.
Vzhledem k potřebě objemného technického vybavení a osvětlení byla z velké části fotografická praxe přesunuta do fotografického studia. V průběhu času se s vylepšováním technologie mnoho párů nespokojilo pouze s jedním svatebním portrétem. Svatební alba začala stále běžnější okolo roku 1880 a na fotografiích se začaly objevovat i svatební hostiny.
Na počátku 20. století byla vynalezena barevná fotografie, která ale byla pořád ještě nespolehlivá a drahá, takže většina svatebních fotografií byla dosud černobílá. Svatba jako dokumentární událost se začala aplikovat po druhé světové válce. Příchod technologie svitkového filmu a vylepšeného a kompaktního zábleskového světlení umožnil fotografům chodit na svatby a své fotografie se snažili prodat později. I přes počáteční nízkou kvalitu dokumentárních snímků, které byly zpočátku velmi časté, konkurence přinutila studiové fotografy, aby začali pracovat dokumentárním způsobem v exteriéru.
Zpočátku si profesionální studioví fotografové s sebou přinášeli objemné vybavení, což omezilo jejich schopnost zaznamenat celou akci. Často se některé záběry aranžovaly znovu po obřadu. V roce 1970 se díky modernějšímu přístupu zaznamenávání celého svatebního dne začalo praktikovat tak, jak jej známe dnes.

 

Technologie svatební fotografie

Během éry klasického filmu, fotografové favorizovali barevný negativní film a kamery středního formátu. Dnes se svatby fotografují mnohem více digitálními zrcadlovkami, jelikož digitální pohodlí poskytuje možnost rychlé detekce chyb v nastavení expozice a umožňuje kreativní přístupy, které mohou být okamžitě přezkoumány.
I přes klesající počet používání filmu po roce 2000, jej někteří fotografové i nadále preferují - jednak dávají přednost filmu z estetického důvodu, a také jsou toho názoru, že negativní film zachytí více informací, než digitální technologie, a má menší prostor pro expoziční chyby. Jistě to v některých případech platí, ale je třeba poznamenat, že expoziční pružnost poskytuje také formát obrazu RAW (což umožňuje větší pod- a pře-expozici než JPEG) a liší se podle výrobce. Všechny formy RAW mají určitou expoziční pružnost, která může být větší než u diapozitivu.
Avšak převážně z ekonomických důvodů převládá digitální technika podle hesla hodně fotografií - minimální náklady. Digitální fotografie a technologie v posledních letech postupují stále dále a tedy nyní je digitální technika nezanedbatelným pomocníkem a nástrojem pro každého svatebního fotografa. Velkou výhodu digitálně nafoceného materiálu je možnost úpravy, tzv. posprodukce, v profesionálních programech určených pro práci s digitální fotografii. Díky této výhodě lze nafocené snímky upravit a dodat jim žádanou atmosféru, odstranit nedostatky na pleti či v okolí fotografovaného.
S vývojem technologie se používají například dálkově ovládané externí blesky, které jsou mobilní a mohou se využít ke kreativnímu osvětlení scény.

zdroj: wikipedia.org